Frází dnešní doby, kterou slyšíme ze všech stran, je věta: Já jsem neměl/ neměla čas!

A pak je to o tom, že jsem neměla čas třeba jít na procházku, navštívit kino, otevřít pěknou knihu nebo se sejít s přáteli. Já prostě vůbec nemám čas!

Myslím si, že čas máme, jen podléháme všudypřítomnému spěchu a pocitu, že nestíháme vůbec nic! Ale když se zastavíme a hezky si všechno v klidu srovnáme a uspořádáme, určitě si chvilku najdeme, alespoň pět minut jen a jen prostě a jednoduše pro sebe. Jako první bych našich pět minut vyčlenila na chvilku s cizím jazykem ! Pět minut stačí! Spolehlivě! Každý den a vytvoříte si návyk nebo třeba i závislost, jako např. na pití lahodné kávy nebo voňavého čaje. Ani den bez mých pěti minut angličtiny, finštiny! A může to být nakonec i více než pět minut radosti! Záleží jen na vás. V konečném důsledku nás znalost cizího jazyka udělá atraktivnějšími a podpoří naše sebevědomí, a navíc nám ještě něco přinese! V práci, dalším studiu, při cestování a navazování nových přátelství a v neposlední řadě v poznávání nás samých. Zkuste se podívat tam, na konec... Jak vypadáte?

Zvládnutí cizího jazyka jako takové si nemůžeme koupit. Prostě nelze přijít a říct: jedno balení plynulé angličtiny. Musíme se k tomu stavu sami propracovat, krok za krokem v těch našich pěti minutách. Jinak to nejde. Ale každá taková chvíle je přínosná. Působí i antidepresivně (v severských zemích je studium cizích jazyků jednou z nejoblíbenějších činností, lidé tam velice dobře ví, co jim přinese radost v období dlouhé zimy) a zpomaluje stárnutí. Nezapomínejte na odměnu! Za každý malinkatý úspěch v podobě několika dobře osvojených slovíček či zvládnutého gramatického cvičení je třeba se odměnit něčím, co máme rádi. Potom se stane z našeho rituálu pět minut radosti, na které se budeme těšit a bez kterých nebudeme moci usnout.